Seznam | Předcházející | Následující | Diskuze | Fotogalerie
Deník - den 7, Narva, Sillamae, Kunda, NP Lahemaa
V noci nás probudil parádní slejvák. Míša byla moc ráda, že v noci přemluvila Štěpána, aby přespali v autě a nestavili stan. Takže den začal báječně.
Bez snídaně asi tak v 7.45 (na nás na této dovolení opravdu rekordní čas) jsme vyrazili směr Narva. Cesta ubíhala docela poklidně až neustávající deštík a umrmlaného Štěpána, který si neustále stěžoval na nedostatek potravy – když to může vydržet JA, Blund, tak proč ne on???
Infocentrum v Narvě jsme našli během chviličky. Evidentně tu byli vděční za každého turistu. Paní byla tak ochotná a vstřícná, že kdyby mohla, tak by nám určitě i deštník dala J. Bylo to snad jediné centrum (kromě Varšavy), kde jsme všechny materiály dostaly zcela zdarma. Takže mapa do ruky a vzhůru za poznáním. Narva je opravdu zvláštní, Jde vidět, že lidé se tu dosud nerozhodli, na kterou stranu vlastně patří. Všude jinde se setkáte se zrušenými pomníky socialismu a tady si je s úctou pěstují. Asi se není čemu divit, když od odtržení Estonska tu zůstala velká část Rusů, který ale nebylo přiděleno estonské občanství. První skvost, který jsme shlédli, byla ruská pravoslavná katedrála. Stavba sama o sobě je skvostná. My měli to štěstí, že v tu chvíli se zde odehrávali křtiny. Vše jsme sledovali se zatajeným dechem. Malá informace pro ženy – v pravoslavném kostele je nutné mít pokrývku hlavy, Míša na to byla decentně upozorněna a tak chodila v kostele s kapucí od větrovky - no vypadala báječně. Překvapilo nás, že kostel stojí kousíček od vlakového nádraží a vpravo vedle je hnusná komunistická zašlá sláva …. Dále na prospektu byl luteránský Alexandrův kostel. No, nevím, jestli to hledání za to stálo – střech z lesklého plechu, okna čekající na rekonstrukci, celé uzavřeno … no ne každá rekonstrukce je zdařilá. Míša pořád otravovala, že chce vidět památník švédského lva … měla ho mít. Lev s koulí pod packou – stejně jsem hezčí :-). A teď hurá k hradu. První zmínky o hradu jsou již z 13. století. Na protějším břehu řeky stojí pevnost Ivangorod. Je to opravdu zvláštní. Dvě pevnosti naproti sobě – dřív zřejmě sloužili na obranu města, každá té své poloviny, pak nějakou dobu patřili jako celek k jedné zemi a teď opět rozděleny proti sobě J. Když si kousíček zajdete, povede se vám vidět obě pevnosti najednou a věřte, že to za to stojí. Co nás opravdu dostává je koupání. Neustále i ve velké zimě, narážíme na lidi v plavkách. Uprostřed řeky je ostrůvek, na ostrůvku plánička s převlékárnou a tam, světe div se, pán v plavkách a spokojeně leze do vody – divné už od pohledu – asi jsme zhýčkaní z jihu, či co.
Cestou z Narvy jsme se zastavili v Sillamae. Město je v průvodci prezentováno jako skanzen komunismu – předměstí tvoří cihlové „paneláky“, které jsou určitě vzhlednější než ty, které stojí na pražském Jižním městě. Náměstí je maličké, útulné s radnicí, která se záměrně podobá luteránskému kostelu, dále je tu klasický kulturák, kde měly být původně reliéfy Marxe a Lenina, ale v době, kdy jsme tu byli my, reliéfy už byly sundány :-). Naštěstí pomník k 70. výročí VŘSR je tu dodnes. A schodiště v barvě světlounce modré s velikými fialkovými květináči vás určitě taky nezklamou.
Děl nás mazel vezl do vesničky Kunda. Štěpán byl malinko zklamaný, že tu chybí klasická obecní tabule s názvem vesnice – pravděpodobně ji má některý z Čechů už doma – naštěstí na opačné straně byla a tak i fotky se mnou se povedly. Ve vesnici se nachází pravděpodobně velmi významná cementárna. A popravdě ani účinné moderní filtry to tu nedokázaly uchránit před nánosem šedi – bílé prádlo by tu Míša sušit nechtěla.
Palmse – informační centrum NP Lahemaa. Turistická mapka nás vyšla na 40,- EEK. Slečna byla velmi ochotná a dala tip na ne moc velký a velmi útulný kempík. Našli jsme jej za vískou Vosa – lesík, malý, domácí kempík se sauničkou (55,- EEK/noc/stan/auto + 15,- EEK sprcha). Míša se Štěpánem postavili stan, což Štěpána samozřejmě velmi unavilo a opět začal skuhrat, že má hlad. Projeli jsme celé okolí a pak jsme potupně zakotvili v Grilu ve Vose, který inzerovali i v průvodci. Musí se jim ale přiznat, že si všichni pošmákli. Štěpán si dal lososa a Míša vepřové s houbičkami.
A teď s plným břichem konečně ta slibovaná procházka – jsme přeci v národním parku. Vydali jsme se na poloostrov Kasmu. Pěkně okolo pobřeží, pláže porostlé rákosím, sem tam bludný balvan – no romantika ;-). Na večer jsme si koupili long drink – gin s grapefruitem v plechovce, dali si nějakou mňamku a vše jsme to sblajzli na pláži.
Usínal jsem s Míšou ve spacáku a hrozně moc jsem si přál, aby na nás počasí bylo hodné a estonský deštík už nás nechtěl kropit …..
| hosted by targetmedia.cz | by Bart & Blund