Seznam | Předcházející | Následující | Diskuze | Fotogalerie
Deník - den 13, Riga, Vilnius
Napojili jsme se na Via Baltica a pospíchali směr Riga, kterou jsme měli ještě v plánu. Město jsme prolítli během snad 3 hodin, podívali jsme se do centra města, zkoukli největší památky (Rižský hrad - celý žlutý, Dóm - připravte se, platí se tu vstupné, nově postavený dům Černohlavců, hnusné betonově Muzeum okupace, kostel sv. Petra ... je tu toho mnohem víc a stojí to za prochízku a i když prší). Na tomle městě je dobré, že člověk se do centra autem dostane jenom, když zaplatí poplatek, vjezdy jsou normálně chráněné závorami. My jsme zaparkovali na druhé straně čeky a udělali si přes vodu procházku. Než jsme se vydali zpět k autu, zastavili jsme se ještě na místní tržnici, která už má téměř několiksetletou tradici a je největší v Pobaltí. V dnešní době je přestěhován do 5 mamutích hangáru a najdete tu asi všechno po řem jste kdy zatoužili. Měli jsme v kapse poslední LAT a koupili jsme pečivo, ovoce a ještě nám zbylo. Lotyšská měna stojí víc než UK Libra…
Štěpán už pomalu začal tušit, že už v pátek by mohl být pěkně doma v posteli a rozhodl se, že pro to obětuje cokoliv. A tak jsme z Rigy vyrazili směr Vilnius v Litvě. Cestou jsme navštívili Křížový vrch - nedaleko městečka Šiauliai , což je v litevském podání pidi midi kopeček (jinak řečena "lotyšská Mekka"), ovšem pořád největší široko daleko. Místo je poseto tisíci kříži nejrůznějších velikostí, od nejmenších dřevěných, až po obrovské kovové, na které se ty malé věší. V roce 1993 tu byl dokonce i papež Jan Pavel II. a taky to jeden nechal. My jsme se samozřejmě nenechali zahanbit :-)
Docela se vyčasilo a tak jsme se rozhodli ještě pro střed Evropy, které se najdete asi 20km nad Vilniusem. Stanovil tak francouzký metrologický institut, který udržuje definice a etalony nejrůznějších měr, např. 1 metru… Celkem hezké místečko, vedle golfového hřiště. Jen nás malinko mátlo, že jako střed je označen bod na starém kameni a o kousek - teda asi 2O m - dál je zase na zemi nakreslena ružice, která taky značí střed Evropy .... no 20 metrů sem a 2O metrů tam .... pro jistotu máme fotku na obou místech :-)
Vilnius je velmi líbivé město, příjezd po hlavním tahu ze severu nabízí pohled do údolí, kde se nachází staré město a teče tudy řeka Neris. Hned za řekou se začínají rozrůstat věžáky s kanclema – že by druhé La Defence? J. Město je velmi udržované a centrum určitě stojí za návštěvu.
Nejnavštěvovanějsí je asi Katedros Aikšté. Místo setkání skateboardistů, bruslistů a spousty mladých. Je tu vysoká zvonice, která malinko působí jako vytržená z italské Pisy ... malinko se jim asi propadá podloží a věž se začala trochu naklánět. Dominantou náměstí je samozřejmě katedrála. Byla několikrát přestavovaní - dnes je nejvíce v klasicistním stylu. Na nás to působilo jako předělaní antika, no a ty 3 obrovské bílé bronzově sochy na vrcholu???No nějak se nám to do vkusu netrefilo. Na náměstí, které je celé dlážděné, se nachází jedna zvláštní dlaždice, označená nápisem "stebuklas" (zázrak), která přinese štěstí tomu, kdo jí najde - sám bez cizí pomoci. Bohužel se ale nesmí říci, kde se nachází, protože by to jinak přineslo naopak smůlu. A tak my neměli ani štěstí, ani smůlu a dlaždici nenašli. Asi mají Štěpán s Míšou dost štěstí vlastního a nepotřebují jej ještě "přihnojovat" - mají přeci mne a já jsem přeci OBROVSKÉ štěstí.
Pak jsme se vyškrábali na vrch Gediminas, kopec vysoký 49 metrů - děsný výšlap :-), kde to asi všechno začalo.
Hladoví jsme našli vyhlášenou palačinkárnu, která opravdu stojí za návštěvu. Takovou palačinku jsme ještě ani jeden neměli (a to že jich vloni Míša ve Francii snědla jodně :-) ). Jediná vítka – její příprava trvala asi hodinu. Chvílemi jsme měli pocit, že obsluha na nás zapomněla. Nezapomněla a vše přinesli. Tímto jsme velmi příjemně zakončili vlastně nači dovolenou :-).
Po palačince v 8 hodin večer jsme hupsnuli do Mazlíka. Než jsme překročili litevsk-polské hranice, tak jsme měli malý incident s benzínem - skoro jsme tlačili :-(. Já s Míšou jsem pěkně chrupkal a probudili jsme se v noci ve Varšavě, kde Štěpán už delší dobu bloudil - tak jsme mu pomohli najít správnou cestu :-) no a potom nás Štěpán budil až druhý den ve 2 hodiny odpoledne u nás před domečkem.
A zazvonil zvonec a dovolené je konec. :-(((
Kampak asi pojedeme přístě?
| hosted by targetmedia.cz | by Bart & Blund