Seznam | Předcházející | Následující | Diskuze | Fotogalerie
Deník - den 10, Hiiumaa
Ráno jsme se probudili opět do deště. Nicméně i tak jsme vyrazili na menší z ostrovů - Hiiumaa.Trajekt jsme našli bez problémů a přijeli akorát včas, takže jsme se rovnou nalodili.
Měli jsme naivní představu, že se déšť brzo umoudří a to hlavně na ostrově. Však všude píšou, že ostrovy mají průměrně daleko méně deštivých dnů oproti pevnině a to nám dokonce i ve zdejším infocentru řekli - prej veškeré srážky spadnou do moře a k nim už jde jen sluníčko - bohužel ne v době, když jsem tu byli my :-(. V Kärdlu v infocentru jsme pořídili mapku (40 EEK ) a propagační materiál a dostali jsme jako návdavek každý malou čokoládu na přivítanou a vyrazili jsme na nejsevernější bod ostrova – maják a pomník obětem lodního neštěstí trajektu Estonia. Jakmile jsme vytáhli paty z auta, došlo nám, že přeci ještě máme nedostatky ve výbavě – schází nám nepromokavé kalhoty. Na ostrovech za deště totiž fouká stálý silný vítr, takže na člověka prší ze strany a žádný deštník nepomůže. Během chviličky jsme byli jako ryby, ani nit nebyla suchá.
Po západním pobřeží jsme opět jeli dolů, po cestě jsme našli opuštěný armádní bunkr, pevnost či co to bylo.
Naším snem bylo vidět tuleně, o kterých se všude píše a jsou nakreslené na každé mapce. Bláhově jsme se tedy vydali na jižní pobřeží, kde se měly nacházet. Cesta ovšem končila soukromým pozemkem, takže opět smůla. Alespoň jsme se mrkli na nejstarší vnitrozemský maják - Kopu. Moc hezký to bylo. Za 20,- EEK nás nechali šlapat po úžasně prudkém schodišti nahoru nahoru. Když jsme se pokusili otevřít poprvé dveře na ochoz, málem nás vítr sfoukl dolu ze schodiště. Už jsme z toho počasí začali být poněkud unavení a tak jsme před počasím ujeli zpět do taverny, kde jsme obědvali a zaplatili si tam náš první a taky poslední nocleh pod střechou, v úžasných velkých dřevěných sudech. A Štěpán už se tentokrát nenechal a šli jsme na hodinku do sauny. Na hoďku jsme si schrupli a po sauně jsme zašli ještě na večeři. Měli tam na tácu takové uzené ryby, které vypadaly velice lákavě. Štěpán se zkoušel od obsluhující dívky dozvědět, co to vlastně jíme .... marně, ani z anglického slovníku jsme nepochopili, o co šlo - důležitě je, že to bylo mooooc dobré. Spát jsme šli s modlitbou za lepší počasí.
| hosted by targetmedia.cz | by Bart & Blund