Seznam | Předcházející | Následující | Diskuze | Fotogalerie
Pozorování Měsíce, duben 2007
Po dlouhé době jsem zase vytáhl svýho macka, všecho sešrouboval do uspokojivého funkčního soustrojí a jal se pozorovat měsíc. K fotografování jsem použil starou dobrou Canon D30 zrcadlovku, zatím jenom tak posazenou na okulár. Měsíc je natolik jasný, že se fotí krátkou expozicí a není třeba řešit pohyb oblohy.
Něco málo o Měsíci
Abyste věděli, o co vůbec jde :-). Jeho průměr je 3476 km a krouží okolo Zěmě po eliptické dráze ve vzdálenosti 356 400 - 406 730km. Na obloze zabírá asi půl obloukového stupně. Zemi oběhne 1x za 27,3 dne a za stejně dlouhou dobu se i jedenkrát otočí (vázaná rotace) a tak bohužel vidíme jenom 1 stranu (ta druhá je prý stejně ošklivá ;-) ). Fáze Měsíce snad netřeba objasňovat, jenom bych řekl, že nejlepší pozorování Měsíce neprobíhá při jeho úplňku, kdy je plě osvícen Sluncem, ale v některé z jeho fází, kdy sluneční paprsky vrhají přes pohoří a krátery stíny a nádherně vykreslujé jeho reliéf. Vznik Měsíce ještě není zcela objasněn, ale jako nejpravděpodobnější varianta se zdá být tzv. Velký impakt, kdy po kolizi právě vznikající, žhnoucí Země s jiným tělesem (planetesimálou), byla vyvržena část hmoty do prostoru.
Pozorování
Nejhezčí části povrchu Měsíce se nacházejí v tzv. terminátoru - tj. na přechu mezi osvícenou a neosvícenou částí povrchu, kde sluneční paprsky dopadají pod malými úhly a velké stíny zvýrazňují plastičnost povrchu. Na osvětlených částech zase vynikají u mladších kráterů jasné paprsky. Vzhledem k použití newtona je obraz převrácený vzhůru nohama, ale tomu jsou naštěstí uzpůsobeny mapy Měsíce určené pro pozorování dalekohledem, tak to nedělá až zas takové problémy :-).
Co jsem viděl
Mare Crisium (moře nepokojů) je tmavší plocha plně oddělená od okolí a pouhým okem je dobře vidět v pravé horní čási Měsíce.
Mare Fecunditatis (moře hojnosti) - nachází se hned pod M.C.
Rupes Cauchy, Rima Cauchy - 1. jmenovaná je 140km dlouhá brázda a 2. 120 km dlouhý zlom, přecházející v brázdu. Nachází se v Mare Tranquillitatis (moře klidu) - nalevo od M.F a M.C a pohým okem už je asi neuvidíte (já je okem neviděl).
Velice zajímavý byl pohled na kráter Copernicus, což je jeden z nejznámějších a největších kráterů na Měsíci. Právě z něho vychází hodně oněch světlých paprsků, jež sou dlouhé áááž 700km. když je plně osvícen Sluncem, je zhruba miliardu let starý (on je jinak prý mladý...) a jeho střed má v průměru 93 km. Hluboký je 3700m. Zde je jeho krásný záběr vytvořený poslední misí na Měsíci s lidskou posádkou.
Vallis Rheita (Rheitovo údolí) - je vytvořeno spoustou malých kráterů, který tam napadaly hezky vedle sebe jako vojáčci a vytvořili 330 km dlouhé údolí a vývojově souvisí se vznikem impaktní pánve Nectaris (i když je teda dost daleko), jehož střední část byla zatopena lávou a na mapě se píše jako Mare Nectaris.
Toď zatím vše. Na Měsíci je spousta zajímavých věcí ke koukání a ja se v tom nejdrív musím nějak zorientovat, teď sem z toho ještě celý paf ;-). Fotky dodám později.
Zdroje: NASA.gov, wikipedia.org, Antonín Rükl - Měsíc dalekohledem.
Tak sem se tedy rozhoupal a přidávám svůj první fotografický pokus. Na fotku sem děsně hrdý, i když je určitě nic moc, ale je to moje prvotina :-). Trochu jsem ji upravil v Registaxu, se kterým se teď začínám učit pracovat. Je také převrácena tak, jak je vidět v dalekohledu.
Letenky levně | powered by
| hosted by targetmedia.cz | by Bart & Blund