Seznam | Předcházející | Následující | Diskuze | Fotogalerie
Vítkov a Parukářka 19.2.2006
Cha, chaaaa. Tak mám za sebou letošní první úlovek ..... ale hezky od začátku.
Poslední dobou jsem se pořád válel doma a kul pikle, jak ty dva přesvědčit, aby se se mnou vydali pro další pokládek. Bohužel, ti dva měli pořád miliony výmluv, proč to nešlo ….. Až tento pátek – možná v nějaké slabé chvilce nebo pod tíhou výčitek svědomí, že se mi dostatečně nevěnují – konečně přislíbili nějaký ten výletík.
Vše jsem naplánoval na neděli. Ráno jsem vůbec nemohl dospat. Z postele mne tahalo sluníčko. Den byl jak na objednávku - úplné azuro, sluníčko svítilo a vzduch byl jak na jaře. Začal jsem trošičku zlobit, abych ty dva konečně vytáhl z postele. Dalo mi to docela zabrat. Štěpán totiž s kamarády koukal na hokej, Česko – Finsko, a teda dostali jsme řádně na prdel – 2:4 :-( a on se dostal do postýlky až po půlnoci. No a Míša ….. to raději nemluvit. Pořádala s kamarádkami „dámskou jízdu“ – nevím, co si mám pod tím pojmem představit, ale do postele se dostala až okolo půl třetí ranní – a mně bude povídat, že se musí chodit spát po Večerníčku :-( ….
Naplánoval jsem několik cílů. Prvním měla být cache na Vítkově . Zjistil jsem totiž, že je Míša pěkná ostuda a i když je v Praze už nějaký ten rok, tak tento kout Prahy ji zůstal utajen. Jeli jsem od nás tramvajkou až na zastávku Biskupcova a odtud hezky po svých. Všude bylo plno lidiček a pejsků, kteří mne naštěstí úplně ignorovali J. Nejprve jsme teda vyfuněli na ten kopec, pokochali se památníkem a výhledem, já byl úplně paf z toho chlapa na tom koni a šli hledat. Kupodivu nám to po tak dlouhé době nedělalo žádné potíže. Během chviličky Míša klidně prohlásila – už ji mám. Udělali jsme potřebný zápis, vyměnili pokládky a hurá dál. Jak jsme se vyhrabali z toho křoví, tak na nás lidi divně civěli …. fakt jsem nechápal proč? Odkaz pro kačery :-).
Druhou byla schovka v parku Parukářka. Hezky jsme se prošli. Kochali se výhledem a na konci šli za svým cílem. Tentokráte byl úspěšný Štěpán. Pravdou je, že jak roztál sníh, tak všude bylo takové trošku bahýnko a tak jsme od Míši dostali pěkného sprďana, že jsme jako prasátka …. taky toho nadělá. Důležitě přeci je, že už máme druhou :-)
Štěpán celý natěšený chtěl dát ještě jednu. Šlo vidět, že Míše se teda vůbec nechtělo. Začala remcat a povídat něco o nožičkách a hladu a když se dozvěděla, že má jít zase zpátky na Vítkov – moc se nedivte, občasné „logické“ myšlení Štěpána, při plánování trasy, zůstává i mně, medvědovi, nepochopitelné – tak nenacházela slov. Ale statečně se škrábala zpátky. Pak Štěpán zahnul roha někam pod kopec a Míša za ním …. Bohužel se ukázalo, že Štěpánova navigace nebyla až tak správná a museli jsme se škrábat zpět nahoru. Jenomže to po tom bahýnku klouzalo a bohužel to uklouzlo Míše a zůstala v takové divné pozici a nemohla udělat ani krok a mně to se Štěpánem přišlo tak k smíchu ….. jenže ono to asi až tak srandovní nebylo ….. Míša byla jako prase J, přestala se s námi bavit a říkala nám docela ošklivě věci. Tak jsme se na ni vyprdli a šli jsme pro cache sami … no, jenomže pak to uklouzlo i Štěpánovi a měli jsme na mále ….. takže jsme byli taky jako prasata. Cache jsme sice viděli, ale nevyzvedli … takže někde příště :-).
Ale na nedělní procházku beru dva úspěchy jako dobrý začátek v roce 2006.
| hosted by targetmedia.cz | by Bart & Blund